Śrī Vamśīdāsa Bābājī
Bhakti Vikāśa Svāmī
Šrí Vamšídása Babádží Mahárádža byl velký vaišnava, který žil v první polovině dvacátého století v Navadvípu. Jeho chování bylo tak neobvyklé, že v jakékoliv méně duchovně osvícené kultuře než indické by byl téměř jistě považován za šílence. Ačkoliv byl fyzicky přítomen v tomto světě, měl s ním pramalý vztah. Byl asi 180 centimetrů vysoký a silně stavěný. Vlasy a vousy si nestříhal, byly spletené a rozcuchané. Sotva se koupal a jeho oči působily divoce. Na bedrech nosil jen jednoduchou roušku a nic víc.
O autorovi
Bhakti Vikáša Svámí se narodil britským rodičům v Anglii v roce 1957 a k ISKCONu se připojil roku 1975, kdy byl také zasvěcen jako Ilápati dás Jeho Božskou Milostí A. Č. Bhaktivédántou Svámím Prabhupádou, zakladatelem-áčárjou ISKCONu (Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny).
V letech 1977–1979 působil Ilápati dás v Indii, kde většinu času cestoval po Západním Bengálsku a distribuoval knihy Šríly Prabhupády. Nálesdujících deset let strávil jako průkopník v kázání v Bangladéši, Barmě, Thajsku a Malajsii.
V roce 1989 mu byl udělen řád sannjás a dostal jméno Bhakti Vikáša Svámí. Znovu si za své působiště zvolil Indii. Od té doby neustále cestuje po celé Indii a přednáší o vědomí Krišny v angličtině, hindštině a bengálštině.
Bhakti Vikáša Svámí káže také v jiných částech světa a pokračuje v psaní knih a článků do časopisů. Jeho knihy byly přeloženy do více než patnácti jazyků.