Bhagavad-gítá taková, jaká je
Śrī Śrīmad A. C. Bhaktivedanta Svāmī Prabhupāda
Bhagavad-Gítá zaujímá významné místo v epickém indickém textu Mahábhárata a představuje rozhovor mezi princem Ardžunou a Pánem Šrí Krišnou, samotnou Nejvyšší Osobností Božství, který vzal roli Ardžunova vozataje a zároveň duchovního učitele v nezapomenutelné bitvě na Kurukšétře. Ve svém jádru Gíta zkoumá koncept dharmy, morální a etické odpovědnosti, kterou jednotlivci mají na základě svých rolí a postavení v životě. Ardžuna, rozpolcený mezi svou válečnickou povinností a morálními důsledky zapojení se do násilného konfliktu proti svým vlastním příbuzným, hledá vedení u Krišny. Prostřednictvím hlubokého dialogu Krišna předává nadčasovou moudrost a nabízí vhledy, které sahají daleko za bojiště a do hlubin lidského vědomí. Gítá objasňuje věčnou povahu duše a její transcendenci nad dočasným a neustále se měnícím fyzickým tělem. Učí jednotlivce překonávat své egem řízené touhy a připoutanosti, dosáhnout stavu vnitřního míru a osvobození z koloběhu zrození a smrti. Ztělesňuje podstatu filosofie Véd, spojuje spiritualitu a praktičnost a poskytuje vedení každému, kdo hledá naplnění a smysl života.