Jak praktikovat duchovní proces?
Proměňte svůj domov v chrám
Duchovní proces, o kterém se zde dozvíte se nazývá bhakti yoga neboli oddaná služba Kršnovi. Co se týče vykonávání oddané služby, žít v chrámu či āśramu ve společnosti oddaných je snadnější, ale stejně tak můžete s nadšením a odhodláním rozvíjet vědomí Kṛṣṇy i doma a svůj domov tak proměnit v chrám.
Duchovní život se stejně jako hmotný život vyznačuje praktickou činností. Rozdíl je však v tom, že hmotné činnosti vykonáváme pro sebe, zatímco duchovní činnosti vykonáváme pro Kṛṣṇu, a to podle pokynů písem a gurua, duchovního učitele. Přijmout autoritu písem a gurua je velice důležité. Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě prohlašuje, že pokud se někdo neřídí pokyny písem, nemůže nikdy dosáhnout ani štěstí, ani nejvyššího cíle – vrátit se domů, zpátky k Bohu. A pravý duchovní mistr nás učí, jak následovat pokyny písem prokazováním praktické oddané služby Pánu. Pravý duchovní učitel přichází posloupností pocházející od samotného Kṛṣṇy a bez jeho následování nemůžeme nikdy dosahovat duchovního pokroku. Zakladatelem hnutí pro vědomí Kṛṣṇy a jeho ācāryou neboli duchovním učitelem, který učí vlastním příkladem, je Śrī Śrīmad A. C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda.
Díky duchovnímu poznání se můžeme přiblížit ke Kṛṣṇovi. Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (18.55): bhaktyā māṁ abhijānāti – „Pouze oddanou službou Mě lze poznat.“ Duchovní poznání nás vede k tomu, abychom praktickou oddanou službou uspokojili Kṛṣṇu. Bez uplatnění poznání v praxi nemají teoretické znalosti velký význam.
Zpívání Hare Kṛṣṇa mantry
Tato svatá jména můžete zpívat kdekoliv a kdykoliv. Nejlépe je však vyhradit si na jejich zpívání pravidelnou dobu, nejlépe časné ranní hodiny.
Mahā-mantru můžeme zpívat dvěma způsoby. Buď nahlas (obvykle ve skupině) – to se nazývá kīrtan – nebo potichu pro sebe, což se nazývá japa. Při zpívání Hare Kṛṣṇa mantry je velice důležité soustředěně naslouchat svatým jménům a zřetelně je vyslovovat. Když vaše mysl odběhne, přiveďte ji znovu ke zvukové vibraci svatých jmen Pána. Pronášením Hare Kṛṣṇa mantry se modlíme ke Kṛṣṇovi: „Ó energie Pána (Hare), všeprostupující Pane (Kṛṣṇa), Svrchovaný poživateli (Rāma), prosím zaměstnejte mě ve službě Vám.“ Čím pozorněji a upřímněji zpíváme, tím větší bude náš duchovní pokrok.
Bůh je všemocný a dokonale milostivý, a proto nám umožnil zpívat svá svatá jména a vložil do nich všechny své energie. Kṛṣṇova jména se od Kṛṣṇy neliší, a když tedy zpíváme svatá jména Kṛṣṇy a Rāmy, jsme přímo ve společnosti Boha a zbavujeme se hmotných nečistot. Proto bychom se vždy měli snažit zpívat s oddaností a pokorou. Védská písma učí, že když zpíváme svaté jméno Pána, Śrī Kṛṣṇa osobně tančí na našem jazyku.
Když zpíváte sami, je nejlepší zpívat na růženci. Meditace na růženci vám nejen pomůže lépe se soustředit na svaté jméno, ale také budete moci počítat, kolik manter denně zpíváte. Na růženci je 108 malých kuliček a jedna větší. Ta představuje Kṛṣṇu. Začněte na kuličce, která sousedí s velkou kuličkou. Držte ji mezi palcem a prostředníčkem pravé ruky a recitujte celou Hare Kṛṣṇa mantru. Potom přejděte na další kuličku a udělejte totéž. Tímto způsobem zpívejte na všech sto osmi kuličkách, až dojdete k větší kuličce. Před ní zastavte, a budete-li pokračovat, obraťte růženec a postupujte stejně opačným směrem. Odrecitovat jedno kolo japy obvykle trvá asi sedm minut, ale zpočátku vám to může trvat deset minut i déle.
Oddaní, kteří chtějí obdržet zasvěcení, opakují na růženci nejméně šestnáct kol Hare Kṛṣṇa mantry denně. I když jste ale schopní zpívat třeba jen jedno kolo denně, měli byste to dělat každý den, jestliže jste si to slíbili, a snažit se o to bez výjimky. Když budete mít pocit, že jste schopní recitovat více, můžete počet kol zvýšit. Nesnižujte však standard, který jste si stanovili. Je lepší zpívat pravidelně menší počet kol než mnoho kol jen občas.
Kromě japy zpívají oddaní svatá jména Pána nahlas při kīrtanu. Zpívat můžete i sami, avšak nejlepší je kīrtan ve skupině s ostatními. Oddaní většinou zpívají tradiční melodie za doprovodu tradičních indických hudebních nástrojů. Zpívat ale můžete jakoukoliv melodii a používat jakékoliv hudební nástroje.
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Pro zpívání Hare Kṛṣṇa mantry neexistují žádná přísná pravidla.“ Ať již zpíváte Hare Kṛṣṇa potichu nebo nahlas, v chrámu s oddanými, v zaměstnání, cestou domů či doma, ihned pocítíte sílu Kṛṣṇových svatých jmen a jejich účinky předčí všechna vaše očekávání.
Zařízení oltáře
Japu i kīrtan je nejlepší provádět před oltářem. Śrī Kṛṣṇa a Jeho čistí oddaní jsou tak laskaví, že nám umožňují uctívat je prostřednictvím jejich obrázků.
Když si doma zařizujete oltář, přijímáte Kṛṣṇu a Jeho čisté oddané jako nejúctyhodnější hosty. Jaké místo je pro oltář nejlepší? Uvažte, kam byste posadili hosta. Jistě na čisté a klidné místo plné světla. Pro hosta byste samozřejmě potřebovali pohodlné křeslo, ale obrázek Kṛṣṇy můžete postavit na poličku, stolek nebo nějakou vyvýšenou plochu. Když hosta pohodně usadíte, budete se mu také věnovat; sednete si tak, abyste na něho viděli a těšili se jeho společnosti. Nezařizujte si tedy oltář na nepřístupném místě.
Co je třeba pro zhotovení oltáře? Především potřebujete:
Kromě toho můžete použít ozdobnou látku, pohárky na vodu (pro každý obrázek jeden), svíčky, tác na obětování jídla, malý zvoneček, vonné tyčinky, stojánek na tyčinky, a čerstvé květiny, které můžete buď obětovat ve váze, nebo vždy jen položit květ před každý obrázek.
První osobností, kterou na oltáři uctíváme, je duchovní učitel. Duchovní učitel není Bůh. Bohem může být jedině Bůh samotný. Duchovní učitel je však Jeho nejdražším služebníkem a byl Jím zmocněn, a zasluhuje si proto stejnou úctu, jakou prokazujeme Bohu. Duchovní učitel spojuje žáka s Bohem a učí ho vědě o oddané službě. Je vyslancem Boha v hmotném světě. Když prezident pošle velvyslance do nějaké země, velvyslanci se dostane stejné úcty jako prezidentovi a jeho slova mají stejnou váhu jako slova prezidenta. Duchovního učitele bychom tedy měli uctívat stejně jako Boha a jeho slova bychom měli přijímat se stejnou úctou jako slova Śrī Kṛṣṇy.
Jsou dva druhy guruů: ten, který dává zasvěcení, a ten, který dává rady a pokyny. Všichni, kdo přišli do styku s hnutím pro vědomí Kṛṣṇy a věnují se oddané službě neboli bhakti-yoze, jsou zavázáni vděčností Śrīlovi Prabhupādovi. Když Śrīla Prabhupāda přijel v roce 1965 do Ameriky a začal kázat vědomí Kṛṣṇy, prakticky nikdo mimo Indii nevěděl, co je to oddaná služba Kṛṣṇovi. Proto každý, kdo se seznámil s bhakti-yogou prostřednictvím jeho knih, přednášek nebo jeho následovníků, by měl Śrīlovi Prabhupādovi prokazovat úctu. Jakožto zakladatel a duchovní vůdce Mezinárodní společnosti pro vědomí Kṛṣṇy je pro všechny guruem dávajícím pokyny. S pokrokem v oddané službě budete jistě chtít obdržet zasvěcení. Před odchodem z tohoto hmotného světa Śrīla Prabhupāda schválil systém, podle kterého by měli jeho pokročilí a způsobilí žáci pokračovat v jeho službě a v souladu s jeho pokyny přijímat a zasvěcovat žáky. V současné době je v hnutí pro vědomí Kṛṣṇy mnoho duchovních mistrů, a máte-li touhu poznat či přijmout duchovního učitele, snažte se stýkat s oddanými a Kṛṣṇa vám v pravý čas nějakého pošle.
Na druhém obrázku by měla být Pañca-tattva neboli Śrī Caitanya se svými čtyřmi nejdůvěrnějšími společníky. Śrī Caitanya Mahāprabhu je Kṛṣṇa samotný, který sestoupil v podobě svého vlastního oddaného, aby nám ukázal, jak se Mu odevzdat, obzvláště pak zpíváním Hare Kṛṣṇa mantry a ostatními činnostmi oddané služby. Pán Caitanya je nejmilostivější inkarnací, neboť každému umožňuje velice snadno dosáhnout lásky k Bohu zpíváním Hare Kṛṣṇa mantry.
Na oltáři nemá chybět obrázek Nejvyšší Osobnosti Božství v podobě jménem Nṛsiṁhadeva. Nṛsiṁhadeva je inkarnací Kṛṣṇy v podobě napůl člověka a napůl lva a je ochráncem oddaných.
Obrázky postavte na oltář tak, aby Śrīla Prabhupāda byl na levé straně a Śrī Nṛsiṁhadeva vpravo. Uprostřed na vyvýšeném místě bude obrázek Śrī Caitanyi s Jeho společníky, který by měl být o něco větší než druhé dva. Obrázek Pañca-tattvy můžete také pověsit na stěnu nad oltářem.
Nezapomeňte každé ráno na oltáři utřít prach apod. Čistota je nejdůležitější zásadou uctívání. Kdyby u vás bydlel nějaký vážený host, jistě byste jeho pokoj pečlivě uklízeli. Když jste si zařídili oltář, pozvali jste jako nejváženější hosty do svého domu Kṛṣṇu a Jeho čisté oddané. Máte-li na oltáři před obrázky pohárky s vodou, každý den ji vyměňte; přelijte ji, přijměte coby mahā-prasādam a pohárky doplňte čerstvou vodou. Květiny ve vázách vyměňujte, jakmile jen trochu povadnou. Pokud obětované květy pokládáte před obrázky, vyměňujte je každý den. Alespoň jednou denně byste měli obětovat vonnou tyčinku, a když před oltářem zpíváte, můžete zapálit svíčky.
Zkuste dělat vše tak, jak jsme vám poradili. Je to velice snadné. Když se pokusíte milovat Boha, postupně pocítíte, jak hodně vás miluje On. To je podstata bhakti-yogy.
Prasādam – duchovní potrava
Kṛṣṇa může svými neomezenými transcendentálními energiemi proměnit hmotnou složku v duchovní. Když vložíme železnou tyč do ohně, železo se rozžhaví a bude mít stejné vlastnosti jako oheň. Podobně potrava, kterou připravíme pro Kṛṣṇu a obětujeme Mu ji s láskou a oddaností, zcela zduchovní. Takovému jídlu se říká prasādam – „Kṛṣṇova milost“.
Přijímání prasādam je jednou ze základních činností oddané služby. Při provádění jiných druhů yogy musí člověk uměle potlačovat žádosti smyslů, avšak bhakti-yogī, oddaný, může své smysly zaměstnat v mnoha duchovních činnostech, jako je například právě ochutnávání lahodného jídla obětovaného Kṛṣṇovi. Tím smysly postupně zduchovní a oddaný bude zakoušet stále větší blaženost z vykonávání transcendentální oddané služby. Tato duchovní blaženost mnohonásobně předčí jakýkoliv hmotný požitek.
Śrī Caitanya o prasādam řekl: „Každý zná jídlo. Nyní je však připravené pro Kṛṣṇu a je Mu s oddaností obětované, a proto získalo neobyčejnou chuť a vůni. Jen ho ochutnejte a pocítíte ten rozdíl! Dokonce i vůně samotná dokonale potěší mysl a zapomeneme na všechny ostatní vůně. Každý by měl proto pochopit, že se tohoto obyčejného jídla dotkl duchovní nektar Kṛṣṇových rtů a obdařil ho všemi transcendentálními vlastnostmi.“
Dokonalostí vegetariánství je jíst pouze jídlo obětované Kṛṣṇovi. Být vegetariánem nestačí; i holubi a opice jsou vegetariáni. Když však budeme přijímat pouze prasādam, jedení nám pomůže dosáhnout cíle lidského života – obnovení našeho vztahu s Bohem. V Bhagavad-gītě je řečeno, že pokud člověk jí jídlo, které nebylo obětováno, bude muset trpět následky karmy.
Jak vařit pro Kṛṣṇu
Když půjdete nakoupit potraviny, ze kterých chcete vařit pro Kṛṣṇu, musíte vědět, co Kṛṣṇovi můžete obětovat a co nikoliv. V Bhagavad-gītě Kṛṣṇa říká: „Když Mi někdo s láskou a oddaností obětuje lístek, květinu, ovoce nebo vodu, přijmu to.“ Kṛṣṇovi tedy můžeme obětovat potravu připravenou z mléčných produktů, zeleniny, ovoce, ořechů a obilí. Nikdy Mu nemůžeme obětovat maso, ryby nebo vejce. Neobětují se také vegetariánské potraviny, které patří ke kvalitě nevědomosti – například česnek a cibule. Místo nich se používá asafoetida. Kṛṣṇovi také nemůžete obětovat kávu nebo čaj obsahující kofein. Namísto toho obětujeme bylinkové a ovocné čaje.
Při nakupování nezapomeňte, že některé potraviny mohou obsahovat maso, ryby nebo vejce. Čtěte proto pozorně etikety. Některé druhy jogurtů například obsahují želatinu, která se vyrábí z rohů, kopyt a kostí zvířat zabitých na jatkách. Většina sýrů se také vyrábí pomocí syřidla, jež je enzymem získaným ze žaludků zabitých telat.
Také se vyhýbejte potravinám, které připravovali neoddaní. Podle subtilních zákonů přírody platí, že kuchař působí na potravu nejen fyzicky, ale také svou myslí. V potravě se tedy odráží vědomí toho, kdo ji připravuje. Je to stejné, jako když malíř namaluje obraz: obraz není jen barva na plátně, ale je také odrazem malířovy mysli. Když tedy jíte jídlo, které připravili neoddaní – například dělníci v továrně – přijímáte určitou karmu. Proto taková jídla nejezte a pro vaření používejte pokud možno pouze čerstvé přírodní potraviny.
Při vaření je nejdůležitější zásadou čistota. Bohu nemůžeme obětovat nic nečistého; udržujte proto kuchyň velice čistou. Před vstupem do kuchyně si vždy umyjte ruce, a když vaříte, neochutnávejte. Nevaříte pro sebe, ale pro Kṛṣṇu, který má jídlo ochutnat. Nejjednoduším způsobem obětování je modlit se ke Kṛṣṇovi: „Drahý Kṛṣṇo, přijmi prosím toto jídlo,“ a několikrát zazpívat Hare Kṛṣṇa mantru. Chcete-li zvýšit svůj standard, recitujte třikrát každou z těchto modliteb a zvoňte přitom zvonečkem:
-
Modlitba ke Śrīlovi Prabhupādovi:
„Skládám uctivé poklony Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedantovi Swamimu Prabhupādovi, který přijal útočiště u lotosových nohou Pána Kṛṣṇy a je Mu velmi drahý. S úctou se ti klaníme, duchovní učiteli, služebníku Bhaktisiddhānty Sarasvatīho Gosvāmīho. Laskavě kážeš poselství Pána Caitanyadevy a tak vysvobozuješ západní země, které jsou plné impersonalismu a voidismu.“
-
Modlitba k Pánu Caitanyovi:
„Ó nejvelkodušnější inkarnace! Jsi Kṛṣṇa samotný, který se zjevil v podobě Śrī Kṛṣṇy Caitanyi Mahāprabhua. Přijal jsi zlatou barvu Śrīmatī Rādhārāṇī a všude rozdáváš čistou lásku ke Kṛṣṇovi. Skládáme Ti uctivé poklony.“
-
Modlitba ke Śrī Kṛṣṇovi:
„S úctou se klaním Śrī Kṛṣṇovi, kterého vždy uctívají bráhmanové a který projevuje přízeň kravám a bráhmanům, jakož i celému světu. Znovu a znovu se klaním Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, jenž je známý pod jmény Kṛṣṇa a Govinda.“
Je třeba pamatovat na to, že smyslem vaření a obětování Pánu je ukázat Mu naši oddanost a vděčnost. Oddanost je to, co Kṛṣṇa přijímá především. Bůh je sám o sobě naprosto dokonalý a nic od nás nepotřebuje, ale ze své nezměrné laskavosti nám dovoluje obětovat Mu jídlo a rozvinout tak naši lásku k Němu.
Po přednesení modliteb čekejte alespoň pět minut, aby Kṛṣṇa mohl jídlo přijmout. Potom prasādam přemístěte a tác na obětování s celým příslušenstvím umyjte. Pak můžete vychutnat prasādam. Když jíte, meditujte o tom, že Kṛṣṇa toto jídlo přijal a proto se od Něho neliší a vy se přijímáním prasādam očišťujete.
Všechno, co na oltáři obětujete, se přemění v prasādam, Kṛṣṇovu milost. Květiny, vonné tyčinky, voda, jídlo – vše, co Kṛṣṇovi obětujete, zduchovní a neliší se od Pána. To, co obětujete, byste měli nejen sami s úctou přijímat, ale také rozdávat ostatním. Rozdávání prasádam je nepostradatelnou součástí uctívání.
Čtyři usměrňující zásady
Každý, kdo má vážný zájem o pokrok v rozvíjení vědomí Kṛṣṇy, se musí snažit vyvarovat těchto hříšných činností:
-
Jedení masa, ryb a vajec. Tyto potraviny jsou prostoupeny kvalitami vášně a nevědomosti, a není proto možné obětovat je Kṛṣṇovi. Člověk, který takovou potravu jí, se podílí na násilí, které je pácháno na bezmocných zvířatech, a nemůže dosahovat žádného duchovního pokroku.
-
Hazardování. Hazard přináší úzkost a podněcuje u lidí chtíč, hněv, závist a chamtivost.
-
Požívání omamných látek. Drogy, alkohol, tabák a také všechny potraviny nebo nápoje obsahující kofein zatemňují mysl a dráždí smysly, a tak znemožňují pochopit a následovat zásady bhakti-yogy.
-
Nedovolený pohlavní styk. Jedná se o jakýkoliv pohlavní styk mimo manželství nebo pohlavní styk, který není určen ke zplození dětí vědomých si Boha. Následkem nedovoleného pohlavního styku se živé bytosti stále více mylně ztotožňují s tělem a vzdalují se vědomí Kṛṣṇy. Písma učí, že pohlavní touha je největším poutem, které nás drží v hmotném světě. Každý, kdo se vážně zajímá o pokrok v rozvíjení vědomí Kṛṣṇy, by měl pohlavní život buď podle zásad omezit, nebo se ho zcela zříci.
Praktická oddaná služba
Všichni musíme pracovat, avšak ten, kdo pracuje pouze pro sebe, je vystaven karmickým reakcím práce. Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (3.9): „Práci je třeba konat jako oběť Viṣṇuovi (Kṛṣṇovi) – jinak živou bytost svazuje v hmotném světě.“
Není třeba měnit zaměstnání, nepracujete-li právě jako řezník, barman a podobně. Jste-li spisovatelem, pište pro Kṛṣṇu, jako umělec můžete tvořit pro Kṛṣṇu a tak dále. Ve volném čase také můžete přímo pomáhat chrámu a částí svého výdělku – plody své práce – podporovat šíření vědomí Kṛṣṇy či finančně podpořit chrám. Někteří oddaní žijící mimo chrám nakupují knihy o vědomí Kṛṣṇy a pak je prodávají svým přátelům, známým, spolupracovníkům a podobně. Pravidelně také pořádají programy a vzájemně se doma navštěvují a zpívají, uctívají Pána, vaří pro Něho a studují knihy o vědomí Kṛṣṇy. Pokud máte zájem se takových programů účastnit, zeptejte se oddaných, kdo ve vašem okolí má stejné zájmy jako vy.
Ostatní zásady oddané služby
K rozvoji vědomí Kṛṣṇy jsou také důležité následující dvě činnosti:
-
Studium knih. Śrīla Prabhupāda, zakladatel-ācārya Mezinárodní společnosti pro vědomí Kṛṣṇy, věnoval mnoho času překladům knih, jako je Bhagavad-gītā a Śrīmad-Bhāgavatam. Každodenní čtení těchto knih je nepostradatelnou součástí duchovního života.
-
Společnost oddaných. Śrīla Prabhupāda založil hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, aby dal všem lidem možnost sdružovat se s Kṛṣṇovými oddanými, protože to je nejlepší způsob, jak nabýt a prohlubovat víru v proces rozvíjení vědomí Kṛṣṇy a s nadšením vykonávat oddanou službu. V případě nadbytečného styku s neoddanými se náš duchovní pokrok naopak zpomaluje. Snažte se proto co nejčastěji navštěvovat oddané.
Na závěr
Krása vědomí Kṛṣṇy spočívá v tom, že přijmete právě tolik, na kolik jste připraveni. Kṛṣṇa samotný slibuje v Bhagavad-gītě (2.40): „Toto úsilí je prosté ztráty či úbytku a i malý pokrok na této cestě může každého ochránit před tím nejhrůznějším nebezpečím.“ Přiveďte tedy Kṛṣṇu do svého života, buďte vždy upřímní a snažte se Ho potěšit láskyplnou oddanou službou. To vám přinese nezměrné duchovní štěstí.
Hare Kṛṣṇa.